Jít či nejít na osmileté gymnázium?

0/5
(Hodnotilo 0)

Platbu zatrhněte převodem. Přijdou Vám platební údaje. Po obdržení platby bude manuál zaslán na Váš e-mail.

Více informací

Skladem > 5 ks

CENA: 99 Kč

ks

Celý manuál Jít či nejít na osmileté gymnázium je nejpřínosnější pro rodiče žáků v druhém pololetí 4. tříd.

Ucelený manuál pro skutečné zájemce z řad rodičů o víceletá gymnázia – 10 stran o aspektech přihlášení a přípravy na víceleté gymnázium od MUDr. Jany Martincové, která se 10 let věnuje vzdělávání dětí a 20 let zdravotnickému vzdělávání veřejnosti.


Celý manuál s obsahem níže si můžete zakoupit na www.prochytrehlavicky.cz za cenu 59 Kč.
 

1. Klíčové momenty a otázky, které je vhodné zvážit před rozhodnutím podat přihlášku
 

2. Proč jsme my zvolili osmileté gymnázium? Resp. proč jsem byla ráda, že si jej děti vybraly?
 

3. Jak taková příprava na přijímačky na osmiletá gymnázia u dětí probíhá

  • Kdy začít přípravu na přijímací zkoušky? Jak dlouho a v jaké intenzitě by měla probíhat?

  • Zajímavá zjištění během přípravy, která i vám mohou pomoci

  • Podle čeho se připravovat? Kde získat či nakoupit vhodné materiály pro přípravu k přijímacím zkouškám na gymnázium?

4. Co je nutné doložit k přihlášce

  • Jak se dozvědět o soutěžích a olympiádách?

5. Odstavec i pro ZŠ

  • Koho můžeme nazývat kvalitním pedagogem, jakou školu kvalitní školou?

  • Podle čeho by měly být ZŠ hodnoceny?

6. Jak to tedy u nás dopadlo?

Ukázka – úvod k manuálu kdy jít na gymnázium a jak se na zkoušku připravit:

Máte po dni otevřených dveří na osmiletém gymnáziu? Pak si možná právě vy s dítětem kladete onu sheakespearovskou otázku. Leden a únor je totiž nejen obdobím otevřených dveří nedávno vzniklých a ve většině případů velmi renomovaných osmiletých vzdělávacích institucí, ale hlavně klíčovými měsíci pro konečné rozhodnutí, zda se dítě o místo v těchto ústavech bude ucházet či nikoliv. Promiňte mi to slovo, ale v souvislosti s problematikou vzdělávání jej miluji. Slovo ústav má v mé mysli hlubokou úctu a prestiž :-). V jeho čele si představuji moudré muže s vizáží Masaryka či chytré a odvážné ženy vzhlížející na nás z pod brýlí Milady Horákové. Samozřejmě se „design“ současného vedení již mírně zmodernizoval, ale podstata a vnitřní poslání zůstávají stejné.


Jak víte vzdělávání, celoživotní vzdělávání je můj velký koníček. Od toho byl po narození dětí pouze krůček k tvorbě vzdělávacích knížek pro děti, vlastní nevyjímaje. Ale předškolním vedením to neskončilo. Respektive by možná skončilo nebýt jedné náhody, která nám zasáhla do života. Vyhlédl si nás totiž jeden takový neposedný zvídavý klouček. Vy, co tipujete na hyperkinetika, ADHD, hyperaktivní a nevím, jak ještě má dnešní doba potřebu to nazývat, máte pravdu. Pro nás je zkrátka jiný než dcera, jiný než většina dětí, s potřebou mnohem trpělivějšího, důslednějšího a základní pravidla do úmoru opakujícího přístupu. Díky tomu jsem byla nucena ponořit se do pravidelné kontroly a organizace školní přípravy. Ne se s ním učit, ale ukázat mu, jak se učit. Učení jsem nechávala na něm. To zřejmě bylo na ZŠ velkou chybou, jak jsem později zjistila.

Jak poznat, že je dítě studijní typ. Opravdu se na gymplu nemohou setkat dvě odlišná individua?

Už když se rozhodla jít na 8leté gymnázium studijně, chováním, samostatností i přístupem bezproblémová dcera, znejistěla jsem, když to paní učitelka ohodnotila slovy: „Ano, ona je studijní typ.“ Přiznám se, že do dnešního dne nevím, co si pod tím mám představit. A už vůbec nevím, jak to souvisí s možností úspěchu při přijímačkách i ve studiu na 8letém gymnáziu, nedej bože s úspěšným uplatněním v praxi. Nebo si to možná ani nechci představit. Mám pod tím zakódovaný takový ten typ, co i když učivu příliš nerozumí, naučí se ho. To by také odpovídalo nárokům a způsobu učení většiny dnešních základních škol. Vše se učí stále encyklopedicky. Bohužel včetně matematiky. Místo rozvoje logického myšlení a vedení dětí k samostatnému návrhu řešení úkolů se dítě seznamuje s příklady s jasně daným řešením a přesně na ty je pak dotázáno v testech. Když pak takto vedené dítě obdrží jiný příklad, v nejlepším případě se hrůzou rozpláče.


Možná proto mně k mým dětem slovo studijní nikdy nesedělo. Vždy jsem si na nich nejvíce vážila toho, že umí o věcech přemýšlet, mají vlastní názor a nebojí se jej vyjádřit. Umí si říci, co chtějí a co zrovna příliš v lásce nemají. Pokud nebyla příčinou lenost, jejich přání jsem respektovala. Byť jsem se s některými smiřovala s těžkým srdcem. Např. když obě přes velký talent i soutěžní úspěchy naznaly, že je hra na klavír nebaví, a vybraly si jiné zájmy.


Tím však jejich podobnost, kromě té fyzické, u té je také patrné, že jsou z jednoho vrhu, zcela končí.


Neznám případ rodiny s tak naprosto odlišnými dětmi, přístupem a časem věnovaným ze strany rodičů, sociálními dovednostmi, schopností překonávat nechuť a překážky, zvládat své emoce a dalším.

S oběma velmi odlišnými dětmi jsem absolvovala den otevřených dveří na osmiletém gymnáziu, přípravu na přijímací zkoušky, a to na několik typů přijímaček, přijetí na dvě velmi kvalitní gymnázia, minimálně u jednoho z nich překvapivé pro nás rodiče i okolí.


Sama narozena na počátku Husákova babyboomu mám děti v předstihu před populační vlnou. Právě díky tomu i vzhledem ke své profesi jsem často rodiči ve svém okolí a přes webové stránky tázána na nejrůznější aspekty přijímacího řízení, studia na gymnáziu, konfrontována s váháním rodičů, zda to s dítětem zkusit.


Tyto diskuze mě vedly k ochotě podělit se právě s těmito rodiči-kolegy o své zkušenosti a algoritmus rozhodování, kterým jsem si u obou, opravdu nejen studijně odlišných dětí prošla. Právě ta odlišnost mě přiměla k častému přemýšlení o daném tématu.

Mohlo by vás zajímat

Unikátní vzdělávací knihy pro děti vydavatelství Babyonline

Naše další projekty: